Vysočina

23.11.2009 18:32

je opravdu krásný kraj. Těm, kteří tu ještě nebyli, vřele doporučujeme.

"Moje lezecké začátky. První výstupy. Horoškola. Přechody na běžkách. Zimní lezení. Příprava na Vysoké Tatry, atd."
Vojtěch Watt Dvořák
Českomoravská vrchovina je lesnaté pomezní pohoří mezi Moravou a Čechami. Na severu vrcholí Žďárskými vrchy jímž dominují rozlehlé hřebeny často převyšující 800m n. m. Na těchto hřebenech jsou skalní rulové útvary vyhledávané horolezci.

K objevení zdejších skalních útvarů pro horolezecký sport došlo po r.1940. Velkým propagátorem, zakladatelem horolezectví na Českomoravské vrchovině a dlouholetým aktivním horolezcem je Aleš Zavadil, učitel z Nového Města na Moravě.

Žďárské vrchy jsou od r. 1970 vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí a převážná většina skal chráněným přírodním výtvorem.

Podmínky pro provozování horolezecké činnosti v CHKO Žďárské vrchy:

1. Celoročně je povoleno provozovat horolezeckou činnost na těchto lokalitách: Devět skal, Malínské skály, Drátník, Čtyři palice, Pasecké skály, Vávrova skála, Rozštípená skála.

2. V době od 16. července do 28. února je horolezecká činost povolena na těchto lokalitách: Bílá skála, Uhlíř, Ostrá, Milovské Perníčky, Zkamenělý zámek, Rybenské Perníčky, Štarkov, Bohdalec. Sestup z těchto skal s vyjímkou Rybenských Perníčků pouze slaněním.

Vybrané lokality:

ČTYŘI PALICE (730 m n. m)

Skupina 3 velkých útvarů (Děvín, Paličatá, Tvrz) a jednoho nízkého hřebene (Opomenutá). Zvedají se na JV okraji lesnatého hřbetu V od Křižánek. Složeny jsou z pevné dvojslídné ortoruly.

Nejvýraznější ve středu stojící hlavní skála se jmenuje Paličatá (stěna vzdušných cest). Na ní navazuje Tvrz (skála vyspělých lezců).

Paličatá  je mohutný skalní útvar s téměř svislou Z stěnou dlouhou 30m, ukončenou 4 mohutnými bloky - palicemi, jejichž spodky tvoří převisy a stropy. Názvy palic jsou od leva: Sfinga, Kobyla, Paličák, Bašta.

Patří mezi nejnavštěvovanější horolezecký terén Žďárských vrchů.

Čtyři palice jsou chráněný přírodní výtvor, horolezecká činost zde není omezena.

BÍLÁ SKÁLA (760 m n. m)

Význačný skalní útvar s nejkrásnější stěnou v oblasti. Bílá skála je v lese, 1,5 km východně od Devíti skal. Má krásný skalní hřeben, J stěna je vysoká 28 m, JV úzká stěna, vysoká 15 m, je silně převislá.

Bílá skála je chráněný přírodní výtvor, horolezecká činost je zde omezena na pozdně letní a zimní období.

DRÁTENÍČKY (775 m n. m)

Horolezecká škola Vysočiny.

Hřebenovitý útvar asi 200 m dlouhý, běžící ve směru J - S, je na vrcholu zalesněného kopce mezi obcemi Blatiny a Samotin. Leží v centru CHKO Žďárské vrchy a pro svou polohu a pro blízkost horolezeckých chalup" je nejnavštěvovanějším terčem Žďárských vrchů.

Drátník (775 m n. m.) tvoří několik věží v jižní části se stěnami 30 - 35m vysokými. Severní část tvoří menší věže se stěnami 6 - 12 m vysokými. Na všech věžích jsou lezecké cesty převážně ve strmých až svislých západních stěnách. Východní stěny jsou (s výjimkou Orla) povlovnější. Severně od hlavního hřebene jsou dvě menší věže, Archa a Pagoda. Západně, asi 50 m od hlavního hřebene, je dvojvěžka Pašerák a Zastzrčená skalka. Pod západními stěnami Drátníku vede čer. zn. tur. cesta. Ze Sněžného k Devíti skalám. Pro nebezpečí zříceni se turistické výstupy na vrchol Drátníku nedoporučují.

Drátník je chráněný přírodní výtvor, horolezecká činnost není omezena.

—————

Zpět