Krkonoše

09.10.2009 23:26

Krkonoše (polsky Karkonosze, německy Riesengebirge), někdy též označované jako Vysoké Sudety jsou geomorfologickým celkem a nejvyšším pohořím České republiky a celého masivu Sudet. Leží v severních Čechách a na jihu polské části Slezska. Nejvyšší hora Krkonoš je Sněžka (1602 m).

Geologie
Základ geologického složení tvoří předprvohorní krystalické břidlice a prvohorní metamorfované horniny. Prastarým krystalinikem na některých místech proniká a krkonošsko-jizerský pluton (žula, svor). Ve východní části pohoří se ojediněle nacházejí vápence. Ve čtvrtohorách se zde ještě vyskytovaly ledovce, které několikrát modelovaly zdejší krajinu. Mnohde proto nalezneme tyto modelované tvary a stopy mrazového zvětrávání.

Geografie
Krkonošský hřeben je dlouhý 35 km a začíná na západě v Novosvětském sedle (888 m) a končí na východě v Královeckém sedle (516 m). Vrcholové partie pohoří jsou ploché a na severovýchod spadají prudce do Polska. Na opačné straně, na jihozápadě, jsou svahy rozděleny hlubokými dolinami do nichž spadají podstatně mírněji. Krkonoše se dělí na Krkonošské rozsochy, Krkonošské hřbety a Vrchlabskou vrchovinu.
Vrcholy
V Krkonoších se nachází 54 hlavních vrcholů vyšších 1000 metrů a 15 bočních rozsoch přesahujících tisícimetrovou hranici.

Z dvaceti nejvyšších vrcholů republiky leží v Krkonoších 15 z nich.

Sněžka (1602 m)
Luční hora (1555 m)
Studniční hora (1554 m)
Vysoké kolo (1509 m)
Violík (také Labský štít) (1471 m)
Malý Šišák (1440 m)
Kotel (1435 m)
Harrachovy kameny (1421 m)
Svorová hora (1411 m)
Liščí hora (1363 m)
Lysá hora (1344 m)
Černá hora (1299 m)
Medvědín (1235 m)
Čertova hora (1021 m) 
 
Vodstvo
Krkonoše tvoří přirozené rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. V Krkonoších pramení řeky Labe, Malé Labe, Úpa, Jizerka a Mumlava, ale také Kamienica a Łomniczka. Na polské straně se nacházejí jezera ledovcového původu Wielki a Mały Staw.

Příroda
Na území Krkonoš se vyskytují reliktní a endemické druhy rostlin a živočichů. V Krkonoších se nalézají největší plochy ležící nad horní hranicí lesa v České republice. Ve výšce 1200 - 1300 m zde končí pásmo lesa. Výše je pásmo kosodřeviny, smilkové hole, kamenná a suťová moře. Tento u nás velmi vzácný biotop se nazývá arkto-alpínská tundra. Na několika místech nalezneme dokonce rašeliniště. Původní smrkový porost byl částečně zdevastován vlivy imisí. V nižších polohách rostou monokultury buku a smrku.

Ochrana přírody
Na území Krkonoš se nachází Krkonošský národní park (KRNAP) o rozloze 36 400 ha, který zde byl vyhlášen roku 1963, a Karkonoski Park Narodowy (KPN) založený v roce 1959. Ochranné pásmo národního parku má na české straně rozlohu 18 400 ha. Krkonoše jsou také od roku 1992 Bilaterální biosférickou rezervací vyhlášenou Organizací spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu (rozloha české části je 54 800 ha). KRNAP je členěn do I., II. a III. ochranné zóny, kde I. zóna je nejcennější a spadá na ní nejpřísnější režim ochrany. To znamená např. opatření kdy v I. a II. zóně je zakázán pohyb mimo vyznačené turistické a lyžařské trasy. Na území Krkonoš je vyhlášena též ptačí oblast a významné ptačí území, které pokrývá celou oblast biosférické rezervace resp. národního parku včetně ochranného pásma.

Podnebí
Krkonoše jsou z klimatického hlediska naším nejdrsnějším pohořím. Vrcholové partie ležící nad hranicí 1400 m se dají srovnat podnebím s grónským pobřežím. Průměrné roční maximum sněhové vrstvy zde dosahuje 2 metrů (ta se zde drží až půl roku) a průměrné roční teploty se pohybují mezi 0 a 2°C. Často zde fouká silný vítr a tvoří se mlha. Také proto se na hřebenech používá tyčové značení.

—————

Zpět